Včera večer jsem chtěl udělat dobrý občanský skutek a zajímal jsem se o věci veřejné, které hýbou naší politickou scénou. Tušil jsem, že pohlédnu li na Otázky Václava Moravce, jednoaktovou frašku v hlavních rolích s plemennými hřebci našich politických hřebčínů, dopustím se k sobě masochistického aktu, ze kterého se budu delší dobu vzpamatovávat. Představy se naplnily.
Když se splaší koně, vezme na ně vozka bič. I když je má rád, musí tak udělat, jinak by to ohrozilo vozkův náklad a vozku samotného, koně samozřejmě nevyjímaje. Naše politická scéna je tažena podivným spřežením, dva hřebci jsou dominantní, jaden modrák, druhý oranžovák, jeden Jirka, jeden Mirek, jeden táhne doleva, druhý doprava, ani jednomu nedochází, že vůz by měl jet především bezpečně vpřed. Vedou mezi sebou zápas o dominanci, více je nezajímá, jsou zaujati sebou samými. Mezi těmito hřebci se zmítají tu více tam či onam slabší nedominantní hřebečkové.
Vozík se kymácí ze strany na stranu, hrozí překocení.Co má nebohý vozka dělat? Tak asi předně by měl včas použít bič, nepomůže li, nutno koně odpřáhnout, pořádně koníkům ve stáji vykydat a zavřít každého do vlastního boxu. Jestliže ani toto nepomůže ke zklidnění, může koníky pustit na louku, ať si divočí, jen když nebudou dělat škodu. Myslím, že je nejvyšší čas na to, abychom Jirku s Mirkem pustili k na louku a obrazně řečeno k vodě. Ať si dovádí. Případně je potřeba, abychom šli hledat urychleně biče a vidle.
Na počátku našeho přrdsednictví EU jsem si s nadsázkou říkal, zda li se nám, potomkům Josefa Švejka a otce Kondelíka, povede EU rozložit. Myslím, že na sebe můžeme být hrdí.
Svého vlivu na chod EU jsme se dobrovolně vzdali. Přijetí Lisabonské smlouvy brání umanutý ješitný ekolog prezident a několik senátorů ODS, kteří mají stále čas...jelikož ještě je tu Irsko a prezident polský.
Vlastního eurokomisaře nominovaného zatím nemáme. Parlament je hříčkou v rukou bláznů, kteří se státnickými gesty politikaří jako hadráři. Každý ve svém dresu něco pro TUTO zemi, ale nikdo společně s ostatními pro NAŠI zemi. Parlament v pozici rozpuštěného- napuštěného- vypuštěného, povýšeného- poníženého, bude nyní schvalovat rozpočet. Soudím li dle toho, co jsem v pořadu Václava Moravce slyšel a viděl, bude ještě krušno v českých luzích a hájích, povede se zle moravským cérečkám a jejich ogarům, inu politická bída se uhnízdila v našem kraji zřejmě natrvalo.
Nynější prezident Klaus hovořil kdysi o tom, že kultura je jakousi nepodstatnou třešničkou na dortu fungování naší společnosti, nelze se co divit, že v nabídce našich politických cukráren, které připomínají spíše bufety IV. cenové skupiny, je většinová nabídka pamlsků tvořena nevzhlednými nabubřelými dorty, zakydanými šlehačkou. Dobré nejsou a jíst se také nedají, navíc se po nich člověku dělá špatně. Hlavně hodně šlehačky, je sice umělá, ale je levná a udělá dojem. Dříve se ještě alespoň mazal lidem med kolem huby, připadá mi, že v dnešních politických předvolebních válkách se už šetří i tím medem.
Inu době chybí glanc.
klik: Kdo neviděl a neslyšel, nechť vstoupí
Žádné komentáře:
Okomentovat