Putování k Mongolům

Právě čtu
Putování k Mongolům [1747] : Cesta Jana de Plano Carpiniho ke dvoru Kujuk-Chána (Obsaž.) : Cesta Viléma z Rubruku ke dvoru Mangu-Chána (Obsaž.) : Poselstvo k Tamerlánovi (Obsaž.). Praha : Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1964.

Odezněly Attilovy nájezdy, Avaři zmizeli v propadlišti dějin, Arpádovi Maďaři přijali křesťanství, zapomnělo se na vpád tureckých Pečeněhů na Balkán, nebezpečí a hrůzy nájezdů zmizely z očí lidí, sama Evropa začíná podnikat výpravy proti Saracénům, chystat křížové výpravy. V momentě, kdy křižáci na 5. křížové výpravě čekají v Egyptě na příchod císaře Fridricha, začínají se hordy z východu pozvolna znovu objevovat. Národy Gog a Magog se vyrojily podle starých proroctví, aby ztrestaly křesťanstvo za jeho hříchy. Beznadějná taktika evropských nesvorných těžkooděnců proti pohyblivým, rychlým Mongolům nemá šanci na úspěch. Z mapy brzo mizí Rusko, Uhry a Morava mají veliké problémy. Mongolové stojí před Vídní. Křesťanské státy vyčerpané křížovými výpravami a spory mezi sebou nemohou klást účiný odpor. Je ohrožena podstata křesťanské existence Evropy. Někde mezi tímto strachem umírá chán Bátů, tlak Mongolů polevuje, strach Evropy zůstává.

V této situaci vysílá r. 1245 papež posly na východ, aby zjistili, jaké jsou další plány Mongolů. františkán Vavřinec Portugalský a dominikán Anselm, zvolili cestu přes Sýrii a Turecko a dostali se ke kmenům na Kavkaze. Jean de Plano Carpini putuje přes jihoruské stepi a Střední Asii ke dvoru Kujuk- chána u Karakorumu. Další poselstvo vysílá Ludvík IX. Svatý r. 1249 se na cestu vypravil Ondřej z Longjumeau a r. 1253 františkán Vilém z Ruburku, oba mají za cíl získat souhlas k založení křesťanských misií uprostřed mongolských držav. V té době pobývají u Mongolů Rusové, Arméni, brzo se zde objeví i benátští kupci Niccolo a Matteo Polovi, které při jejich druhé cestě doprovází Marco. Dalšími jsou františkán Odorich de Pordenone, který se plaví do Číny po moři. Mongolská říše se štěpí. Koncem 14. st. ve Střední Asii vzniká velká Timurova říše, první, kdo se snažil s Timurem navázat kontakt byl Jindřich III, pověřil svého komořího Ruy Gonzalese de Clavijo vedením poselstva. Carpini a Ruburk přicházejí do světa primitivismu, násilí, do pouště přírodní i lidské. Evropský středověk byl vrcholem civilizace proti mongolské divokosti. Pustina bez měst, bez jediného stálého lidského sídla, hospodářství bez trhu a peněz, kočovnictví, cenu určuje síla majitele. Lidské vztahy založené na strohé kázni, despotismu náčelníků. Každý muž má ale přesně určené místo ve vojsku, každý velitel zná přesně své kočoviště, chán měl se všemi výborné kurýrní spojení. Říše zrodu, jejímž stmelujícím prvkem byla rovnost- rovnost v poslušnosti.

 Johannis de Plano Carpini

  HISTORIA MONGALORUM

quos nos Tartaros appellamus

- tlustý, důstojný mnich, 65 let, přítel sv. Františka, velmi chytrý, papeži zpět přiváží podrobnou zprávu, bystře srovnává přednosti a nedostatky Evropy.



Výpisky z knihy zde

Fratris Willelmi de Rubruk. 

INTERARIUM AD PARTES ORIENTALES 

1253- 1255

Narodil se kolem r. 1215, zemřel 1270. Na východ se vydává jako vyslanec krále Ludvíka IX., který chtěl navázat kontakty, když se dozvěděl, že Sartach, syn mongolského velitele v Rusku Batua, přijal křesťanství, v té době byl chánem Čingisův vnuk Mangu- chán.
Jeho úkolem bylo obrátit chána na křesťanství a získat ho na stranu evropských panovníků protiSaracénům. Vydal se doPalestiny, po té do Cařihradu a přes ćerné moře na Krym a podél Azovského moře přešel k řeceVolha. Pokračoval severně a přes Altaj dospěl v prosinci roku 1253 do chánova hlavního města Karakorumu, kde pobýval 6 měsíců. Díky této pozoruhodné výpravě vznikl jeden z nejlepších cestopisů  své doby. Ví se o něm málo, byl zbožný, čestný a stejně jako Carpini velice tlustý.

výpisky z knihy zde

 Ruy Gonzales de Clavijo

POSELSTVO K TAMERLÁNOVI

1403 - 1406

Není znám rok narození, ví se, že byl komořím krále Jindřicha III. Byl pochován v roce 1412 v kapli sv. Františka v Madridu, r. 1706 byl ale klášter stržen, náhrobek se ztratil. Jeho cestopis se stal velmi populárním, koloval v četných opisech, jeden se zachoval v Národní knihovně v Madridu. Tiskem vyšlo dílo poprvé 1582

Výpisky z knihy zde:

Doslov: Pavel Poucha 

Vznik mongolského národa počátek 13. st, do té doby jednotlivé kmeny, kmenové skupiny, každý kmen svého vládce. Sami se dělí na kmeny stepní a lesní. Lesní kmeny- rybolov, lov zvěře, stepní- chov dobytka. Od Číňanů zprávy, že sídlí mezi Velkou čínskou zdí a Bajkalem. Nejkulturnějším kmenem Najmani- kolem řeky Orchon- Karakorum, na západě sousedí s turecky mluvícími Ujgury, ujgurští písaři rozšiřují mezi Mongoly znalost písma- syrský původ, dostává se k Ujgurům s nestoriánským náboženstvím. Čingischán z rodu Tadžiutů. Lesní kmeny u Bajkalu zaostalejší- prvobytně pospolná společnost, u stepních kmenů se začínají projevovat prvky kočovného feudalismu. Kočování tzv. kruhem- stavba plstěných jurt do kruhu, ve středu jurta kmenového náčelníka, později náčelníci snaha kočovat v lepších oblastech, mizí kočování kruhem a je nahrazeno kočováním po rodinách- tzv. v ajlu- převažující způsob kočování za Čingischána. V ajlu udržuje domácí oheň nejmladší syn- stává se majitelem jurty rodičů. Dědičné otroctví, otroci získáváni v boji. Ve 12. st. se vyvíjí mongolská šlechta. Nojani- bohatýr, mergen- znamenitý střelec, bilge- moudrý, boke- silák.

Stálé boje o pastviny a loviště. Právo feudálů na půdu, regulacekočování a správa kočovišť.

Čingischán

Otec Jesugej - baghatur, vede rod Bordžighinů v údolí Ononu. Časté kmenové boje, spojení Temudžina a Džamuchy proti Merkitům, potom boje mezi sebou. Potom některými kmeny jmenován Džamucha chánem, Temudžin jej ale poráží, potom společně s Ong- chánem boke proti Najmanům, ale posléze se spojí Ong- chán s Džamuchou proti Temudžinovi, který je ale oba poráží. Organizuje vojsko podle starobylé desítkové soustavy. Dokončuje sjednocení všech hlavních kmenů Mongolska. V roce 1206 je provolán velkým chánem, buduje první centralizovanou vojenskou despocii.