Pouta

Bohužel film začal s půlhodinovým zpožděním, tudíž jsem večer nestihl projekci zapomenutých transportů. Zajímalio mě, jak to bude ve velkém sálke se zvukem, při projekci tohoto filmu jsem rozuměl krásně, tudíž otázka je, proč mnoho lidí nerozumělo včerejším Mužům v říji. Chvíli mi připadalo, že sleduji film o Vladimiru Putinovi, podobnost tváří k tomu vybízí, soudím, že i jiné podobnosti tomuto srovnání nahrávají. Film ve mně rezonuje a přemýšlím o tom svinství dob minulých i současných, kterého se lze tak špatně zbavovat.

Muži v říji

Viděl jsem některé zdařilé dokumenty režiséra Roberta Sedláčka, zajímalo mě, jak se vypořádal s hraným filmovým formátem. Kdybych to měl říci jednoduše, film mě vyjma několika scén téměř ničím nezaujal. Jednoduše bych na něj aplikoval slova pana Topolánka, když hovořil o českém národě ve smyslu :"knedlo, zelo, vepřo." K tomu samozřejmě pivo, které je ovšem ve filmu zastíněno slivovicí. Střet samců roubený vtipy. I žid se najde i gay.
To, co mi na projekci hodně vadilo, bylo špatné ozvučení, inu Velký sál zvládne hudbu a taneční křepčení všeho druhu, ale kinosál to není, minimálně prvních dvacet minut filmu jsem měl problém, abych v hluku rozeznával jednotlivá slova, paradoxně jsem si musel číst anglické titulky, které při této projekci k filmu byly přidány, ještě že tak. Krknout si a prdnout a těšit se na nové dokumentární filmy režiséra Sedláčka, těm tleskám. Na Muže v říji asi brzo zapomenu.

Trailer

Dlouho jsem v Pivoni nebyl, jsem rád, že se klášter postupně upravuje. Pamatuji si, jak ještě v dobách hluboké normalizace jsme byli v klášteře s kamarády, byl tam ohromný binec, který tam nadělali jézédácí, paradoxně jsme ale od nich dostali vynadáno my, živě si na ten rozhovor pamatuji. Stejně tak na obrazy rozstřílených fresek a jiné obrázky tehdejší nekultury ducha. Svět se mění, střecha je nová, dveře do kláštera zazděné, vnitřek kostela nepřístupný, na věž se již vylézt nedá a mrzí mě, že jsem ještě tehdy neměl digitální foťák, abych si mohl vyfotit první gotickou klenbu v Čechách. Socha B. Brauna je fuč, jen doufám, že ji někdo neukradl. Lidem z hnutí Aurelius moc fandím a držím jim palce, aby jejich práce nebyla sysifovská. Kdysi zde byla hospoda, v ní pečení pstruzi, harmonikář a velký obraz bývalé, nyní zničené slávy Pivoně. Později v dobách privatizačních pionýrů zde kdosi zřejmě "rejžoval" a byli zde umístěni jacísi nevychovatelní holomci z Německa. Nyní je zde zase hospoda, i když bez obrazu, ale také bez holomků, opominu li místní.