Dlouho jsem v Pivoni nebyl, jsem rád, že se klášter postupně upravuje. Pamatuji si, jak ještě v dobách hluboké normalizace jsme byli v klášteře s kamarády, byl tam ohromný binec, který tam nadělali jézédácí, paradoxně jsme ale od nich dostali vynadáno my, živě si na ten rozhovor pamatuji. Stejně tak na obrazy rozstřílených fresek a jiné obrázky tehdejší nekultury ducha. Svět se mění, střecha je nová, dveře do kláštera zazděné, vnitřek kostela nepřístupný, na věž se již vylézt nedá a mrzí mě, že jsem ještě tehdy neměl digitální foťák, abych si mohl vyfotit první gotickou klenbu v Čechách. Socha B. Brauna je fuč, jen doufám, že ji někdo neukradl. Lidem z hnutí Aurelius moc fandím a držím jim palce, aby jejich práce nebyla sysifovská. Kdysi zde byla hospoda, v ní pečení pstruzi, harmonikář a velký obraz bývalé, nyní zničené slávy Pivoně. Později v dobách privatizačních pionýrů zde kdosi zřejmě "rejžoval" a byli zde umístěni jacísi nevychovatelní holomci z Německa. Nyní je zde zase hospoda, i když bez obrazu, ale také bez holomků, opominu li místní.

Úhlava

Sjezd části Úhlavy z Milenců do Úborska

" A toužím po stružce, kde za nizoučkým houštím
se šťastně prohání pár dětských košilek,
jsem v duchu hošíkem a dřepě s nimi pouštím
lodičku z papíru, křehkou jak motýlek

A zalit tříští vln a jejich pyšných krajek
už nechci závodit s kupčíky z Bostonu, 
už nechci projíždět flotilou pestrých vlajek
a plavat před strašným pohledem pontonů.." 
                                                       A. Rimbaud
Vojtíkovi jsem slíbil, že na konci prázdnin pojedeme nějakou řeku, jelikož jsme to již nestihli, myslel jsem si, že slib splním tehdy, až spolu splujeme Střelu, jenže splutí Střely bylo odvoláno, prý práce v korytě, a tak jsme zvolili náhradní variantu. Využili jsme toho, že se upouštěla nýrská přehrada, konaly se zde vodácké závody. Se závodním číslem na prsou v životě nic absolvovat nechci, proto jsme se na závodníky jen podívali, prošli jsme všechny "náročnější", divácky atraktivní, úseky podél řeky. Počkali jsme na oficiální ukončení závodu a možnost volného splutí.
   Pominu li, že jsem omylem doma nechal redukci k nafouknutí lodě, kterou jsem si půjčil od vodáckých skautů z Plzně, nic zlého se nám na trati nestalo. Ze syna se stává fajn háček, kterému budu muset koupit větší pádlo. Dlouho jsme nikde na lodi nebyli, není tedy divu, že při prvním šumění vody se synek dožadoval vysazení, vše jsme ale obhlédli a kde to šlo, spustili jsme se dolů. Maminka s Markétkou nám dělaly doprovod a občas nás i vyfotily.

    Zdárně jsme spluli, naložili loď a tradá ještě vzhůru, Markétka chtěla jet také, ale bohužel voda již dotekla, tak zase při příštím vypouštění, případně po vydatném dešti.Inu, Markétka může litovat pozdě taseného koltu.
   Hrozné je srovnání přístupu nás k prostředí kolem sebe. O prázdninách jsme jeli několik dní podél Dunaje a popravdě řečeno tolik PET lahví a jiného odpadu, se kterým jsem se setkal při jednohodinovém plutí na cca 10 kilometrech řeky Úhlavy, jsem nepotkal během 12 dní při toku Dunaje. Vyslovuji tedy hypotézu

• že větší řeky mají lepší samočistící efekt
• že větší řeka odpad lépe skrývá
• že odpad je lépe vidět z lodi než z kola
• že prasáctví naší společnosti a našeho myšlení se projevuje všude kolem nás

Je li možno brát řeku jako symbol našeho života a naší společnosti, máme ještě co dohánět v meandrech naší nekultury a neslušnosti.

..a jak jsou na tom naše řeky s čistotou skutečně? ..klikni zde


 

Via Danubia

Zpráva o rodinném putování na kolech podél Dunaje

Vietnam 2009

Sin čao
Stručný report o pětitýdenním putování po Vietnamu
zkouška